Zvuky bubnů Tam-Tamu Batucada dozněly. Třináctý a poslední ročník plesu Afrika se právě stával minulostí. Nás čekala ještě hromada práce abychom dokonale zahladili všechny „viditelné“ stopy po tomhle úžasném dni- uklidili celou Lucernu, sbalili věci a vrátili vše do původního stavu.
Tenhle den jsem si už dávno před tím v duchu pojmenovala „Nádherňajs“. Ten kdo viděl Alenku v říši divů, tak ví, o čem mluvím. Den, kdy Alenka přemohla draka, den který všichni dlouho očekávali a na který se těšili, ale já se ho zároveň i trochu obávala. 16.dubna 2010.
Od rána jsme prezentovali Komunitu pro lidský rozvoj i další naše organizace na NGO marketu. I když je jasné, že organizace Humanistického hnutí, a Komunita pro lidský rozvoj zvlášť, nejsou žádné klasické neziskovky. Na rozdíl od humanitárních organizací, které se zabývají hlavně pomocí materiální a finanční, (o jejíž potřebnosti nechci pochybovat) se Komunita zabývá jinou oblastí pomoci, snad ještě důležitější a potřebnější. Oblastí duchovní, hledání vyšších hodnot než materiálních a především uplatňování nenásilí v sobě samém i v lidské společnosti.
Tenhle den jsem si už dávno před tím v duchu pojmenovala „Nádherňajs“. Ten kdo viděl Alenku v říši divů, tak ví, o čem mluvím. Den, kdy Alenka přemohla draka, den který všichni dlouho očekávali a na který se těšili, ale já se ho zároveň i trochu obávala. 16.dubna 2010.
Od rána jsme prezentovali Komunitu pro lidský rozvoj i další naše organizace na NGO marketu. I když je jasné, že organizace Humanistického hnutí, a Komunita pro lidský rozvoj zvlášť, nejsou žádné klasické neziskovky. Na rozdíl od humanitárních organizací, které se zabývají hlavně pomocí materiální a finanční, (o jejíž potřebnosti nechci pochybovat) se Komunita zabývá jinou oblastí pomoci, snad ještě důležitější a potřebnější. Oblastí duchovní, hledání vyšších hodnot než materiálních a především uplatňování nenásilí v sobě samém i v lidské společnosti.
Proto si také jen stěží dovedu představit, že by pro Komunitu bylo na předním místě správně investovat do PR a značky a že by ke svým příznivcům přistupovala jako ke klientům či zákazníkům. Tak nějak to radila příručka, kterou jsme všichni nafasovali spolu se stanovištěm a dvěma lahvemi vody Bonaqua od jednoho ze sponzorů- Coca coly.
I přesto jsem ale přesvědčená, že mělo smysl tam být a prezentovat Komunitu pro lidský rozvoj. Zvát lidi na ples Afrika i na naše semináře, a hlavně se s těmi lidmi setkat a mluvit s nimi, případně navázat kontakt. Vždyť to byla jedinečná příležitost. Ten den byla totiž Národní technická knihovna místem s vysokou koncentrací alternativních i zajímavých lidí. Lidí, kteří nejsou lhostejní k lidskému utrpení, jsou aktivní, chtějí pomáhat, mají zkušenosti a jsou ochotní se o ně podělit a naslouchat zkušenostem jiných. Takže bylo velmi pozitivní prezentovat zde svoje myšlenky, na rozdíl od akcí při jiných příležitostech, po kterých se často dostavila spíše frustrace.
NGO market probíhal až do osmi, ale my jsme už kolem páté vše sbalili a rychle se přemístili do Lucerny, kterou už naši přátelé několik hodin připravovali na ples Afrika.
Navzdory nepříliš příznivé prognóze z prodeje lístků se ten večer přišlo pobavit na ples dost velké množství lidí. Program byl pestrý, a protože každé číslo mělo jen zhruba čtvrthodinové vystoupení, byl průběh plesu svižný a měl spád. Také jsme končili oproti některým jiným ročníkům relativně včas.
Naposledy se tedy parket rozvířil rytmy afrických tanců a rozezněl hudbou plnou zvučných tónů a energie.
Naposledy se Lucerna zaplnila lidmi v neformálních letních oděvech, nebo v šatech afrického stylu. Naposledy se nad hlavami návštěvníků objevily oranžové balónky, tradiční to výzdoba každého našeho plesu, Byly zde také bannery našich sponzorů i jednotlivých organizací a nechyběl ani velký transparent Humanistické hnutí. Na chodbách byly rozestavěny stánky s tombolou, s prodejem fair-trade výrobků i s letáčky a informacemi, které ochotně poskytl kdokoliv z našich členů.
Atmosféra byla úžasná jako na každém plesu Afrika i přesto, že tohle byl ples poslední. Mnoho lidí se ptalo proč? Proč už nebudeme v této tradiční akci pokračovat i v dalších letech? „Vždyť je to přece super akce,“ říkali s nostalgií. Ale čísla statistik jsou neúprosná. Ty tam jsou časy, kdy Lucerna byla narvaná a čtyři tisícovky návštěvníků se sem málem nevešly. V posledních letech klesala návštěvnost s každým dalším rokem a dnes dorazilo „pouhých“ 1000 lidí.
„Zkrátka a dobře“, vysvětlovala jsem na NGO marketu i na plese, „je to čím dál tím těžší zaplnit Lucernu lidmi, peníze vydělané prodejem lístků sotva stačí pokrýt náklady na pronájem Lucerny, propagaci a další výdaje s plesem spojené. A hlavně odezva lidí už není odpovídající vzhledem k obrovské energii a času, který do toho dáme.“ Chybí pak už i chuť a motivace, zvlášť když poslední ples Táňa připravovala téměř sama. Možná je to i tím, že na scéně už je příliš mnoho různých akcí, fesťáků a koncertů, na rozdíl od dřívějších dob, kdy byl ples Afrika skutečnou událostí. Jediná smysluplná akce roku už zkrátka lidi netáhne. Proto byl tento ples plesem posledním. Nicméně je potřeba hledat další a jiné cesty k lidem. Protože je stále ještě dost úžasných lidí. Protože to nejlepší je vytvářet něco s p o l e č n ě se svými přáteli. S pocitem radosti a s jasným smyslem. Pak už možná ani tolik nezaleží kolik lidí vlastně dorazí.
Zuzka
I přesto jsem ale přesvědčená, že mělo smysl tam být a prezentovat Komunitu pro lidský rozvoj. Zvát lidi na ples Afrika i na naše semináře, a hlavně se s těmi lidmi setkat a mluvit s nimi, případně navázat kontakt. Vždyť to byla jedinečná příležitost. Ten den byla totiž Národní technická knihovna místem s vysokou koncentrací alternativních i zajímavých lidí. Lidí, kteří nejsou lhostejní k lidskému utrpení, jsou aktivní, chtějí pomáhat, mají zkušenosti a jsou ochotní se o ně podělit a naslouchat zkušenostem jiných. Takže bylo velmi pozitivní prezentovat zde svoje myšlenky, na rozdíl od akcí při jiných příležitostech, po kterých se často dostavila spíše frustrace.
NGO market probíhal až do osmi, ale my jsme už kolem páté vše sbalili a rychle se přemístili do Lucerny, kterou už naši přátelé několik hodin připravovali na ples Afrika.
Navzdory nepříliš příznivé prognóze z prodeje lístků se ten večer přišlo pobavit na ples dost velké množství lidí. Program byl pestrý, a protože každé číslo mělo jen zhruba čtvrthodinové vystoupení, byl průběh plesu svižný a měl spád. Také jsme končili oproti některým jiným ročníkům relativně včas.
Naposledy se tedy parket rozvířil rytmy afrických tanců a rozezněl hudbou plnou zvučných tónů a energie.
Naposledy se Lucerna zaplnila lidmi v neformálních letních oděvech, nebo v šatech afrického stylu. Naposledy se nad hlavami návštěvníků objevily oranžové balónky, tradiční to výzdoba každého našeho plesu, Byly zde také bannery našich sponzorů i jednotlivých organizací a nechyběl ani velký transparent Humanistické hnutí. Na chodbách byly rozestavěny stánky s tombolou, s prodejem fair-trade výrobků i s letáčky a informacemi, které ochotně poskytl kdokoliv z našich členů.
Atmosféra byla úžasná jako na každém plesu Afrika i přesto, že tohle byl ples poslední. Mnoho lidí se ptalo proč? Proč už nebudeme v této tradiční akci pokračovat i v dalších letech? „Vždyť je to přece super akce,“ říkali s nostalgií. Ale čísla statistik jsou neúprosná. Ty tam jsou časy, kdy Lucerna byla narvaná a čtyři tisícovky návštěvníků se sem málem nevešly. V posledních letech klesala návštěvnost s každým dalším rokem a dnes dorazilo „pouhých“ 1000 lidí.
„Zkrátka a dobře“, vysvětlovala jsem na NGO marketu i na plese, „je to čím dál tím těžší zaplnit Lucernu lidmi, peníze vydělané prodejem lístků sotva stačí pokrýt náklady na pronájem Lucerny, propagaci a další výdaje s plesem spojené. A hlavně odezva lidí už není odpovídající vzhledem k obrovské energii a času, který do toho dáme.“ Chybí pak už i chuť a motivace, zvlášť když poslední ples Táňa připravovala téměř sama. Možná je to i tím, že na scéně už je příliš mnoho různých akcí, fesťáků a koncertů, na rozdíl od dřívějších dob, kdy byl ples Afrika skutečnou událostí. Jediná smysluplná akce roku už zkrátka lidi netáhne. Proto byl tento ples plesem posledním. Nicméně je potřeba hledat další a jiné cesty k lidem. Protože je stále ještě dost úžasných lidí. Protože to nejlepší je vytvářet něco s p o l e č n ě se svými přáteli. S pocitem radosti a s jasným smyslem. Pak už možná ani tolik nezaleží kolik lidí vlastně dorazí.
Zuzka